Drobečková navigace

Úvodní stránka > Historie obce

Historie obce Dobrkovice

Název obce je odvozen od osobního jména Dobrek nebo Dobrka a znamená ves lidí Dobrkových.
Vesnice leží v hlubokém údolí Vizovických vrchů ve vzdálenosti 20 km jižně od Zlína v nadmořské výšce 276 m. Středem obce protéká malý potok Holomňa, který je přítokem řeky Olšavy.
Od hlavní komunikace z Uherského Brodu přes Velký Ořechov do Zlína je obec vzdálena 1 km východním směrem. Přípojka na hlavní silnici byla vybudována r. 1910. V r. 1933 byl postaven nový most přes potok.
Nejbližší železniční stanice je v Biskupicích. Pošta se do obce vozila z Velkého Ořechova od r. 1908. Elektrický proud byl do obce zaveden r. 1945.
Farní úřad je ve Velkém Ořechově, matriční úřad byl v letech 1950-1960 v Prakšicích , ale od r. 1960 ve Velkém Ořechově.

Nejstarší historický název obce "villam nomine Dobrkowicz" je doložen k r. 1360, r. 1397 je v textu užito pojmenování "villam Dobrkowicze", r. 1720 "Dobřzkowitz", r. 1751 "Dobrkowitz", vedle tohoto německy znějícího pojmenování se r. 1846 vyskytuje i český název "Dobrkowice" a od r. 1872 "Dobrkovice".

Názvy tratí: Pod svatým Janem, Kráčiny, Pod Chlupáčem, Vinohrádek, Zádílný, Losky, Kopanice, Nad příkopy, Záhumenice, Marušince (Marušenice), Kučovaniny, Holomňa, Kamencová, Rovné, Díly, Stráně, Jamy, Padělky, Březí, Za žleby, Čtvrtky, Havale, Cála a les Chlupáč.

Obecní pečet z r. 1758 má v pečetním znamení krojidlo, v opisu Dedina Dobrkovice. Pozemkové knihy jsou vedeny od r. 1808.
K přírodním zvláštnostem v obci patří výskyt nerostů - glaukonitu v magurském pískovci (račanská jednotka, zlínské vrstvy).
V katastru obce byl zaznamenán ojedinělý archeologický nález sekeromlatukultury s lineární keramikou z doby neolitu.

V letech 1360-1417 byla vesnice samostatným statkem. Jejími nejstaršími doloženými držiteli byli bratři Přech a Ješek ze Slanče, kteří ji r. 1360 prodali Vítkovi z Březolup. Po jeho smrti (po r. 1382) ji převzal jeho bratr Janáč z Újezda, který ji r. 1397 prodal Mikuláši z Rozsochatce a jeho ženě Evce.

R. 1406 se majitel vsi psal jako Mikuláš z Dobrkovic, ale téhož roku ji postoupil Mikšíkovi z Újezda.

R. 1417 byly Dobrkovice postoupeny Zikmundovi z Honbic, který je připojil ke statku Velký Ořechov.
Po Zikmundově smrti přešel velkoořechovský statek na Jiříka, který se naposled připomíná r. 1476, resp. 1478. Všechny statky pak dědili jeho čtyři synové Markvart, Jiřík, Václav a Jan. Ti se o majetek rozdělili (kolem r. 1480) a Dobrkovice se spojily s Pašovicemi. Drželi je pak společně bratři Václav a Jan.

Na přelomu 15. a 16. století tvořily obě obce samostatný statek, který držela, nejspíš zástavně, Cilka z Brodu (1499, 1504). Před r. 1512 patřily obě obce opět bratrům Václavovi a Janovi Ořechovským z Honbic, kteří je toho roku odevzdali Jiříkovi z Honbic. Ten r. 1516 předal obě vsi manželu své dcery Anežky, Hynkovi ze Zástřizl, který Dobrkovice s Pašovicemi připojil k Prakšicím. Když mezi r. 1533 a 1535 zdědili Prakšice synové Hynka ze Zástřizl, byly Dobrkovice a Pašovice od Prakšic odloučeny a staly se součástí statku Velký Ořechov. S ním pak sdílely jeho osudy až do r. 1652, kdy byl připojen k panství Uherský Brod. Jeho součástí zůstaly Dobrkovice až do pádu feudalismu r. 1848.

Od r. 1850 do r. 1960 patřily Dobrkovice k okresu Uherský Brod (do r. 1949 soudní i politický okres), od r. 1960 patří k okresu Zlín. V letech 1980-1990 měly Dobrkovice společný místní národní výbor ve Velkém Ořechově.

Od r. 1990 mají Dobrkovice samostatný obecní úřad.

Při lánové vizitaci r. 1671 bylo v Dobrkovicích napočítáno 19 usedlostí, z nich 14 bylo starých a 1 osídlena nově. Z uvedeného počtu bylo 6 láníků, 3 pololáníci, 5 podsedníků s poli a 1 nově usedlý podsedník. Celkem 4 lánové usedlosti byly pusté, z toho tři byly opuštěny již za třicetileté války a jedna usedlost byla opuštěna někdy po první lánové vizitaci po r. 1657.
Po třicetileté válce byl v Dobrkovicích pustý dvůr paní z Gašína se 60 měřicemi, které užívali poddaní v pronájmu. Při druhé lánové vizitaci r. 1671 byl dobrkovický dvůr opět v režii vrchnosti.
Podle rozsahu obhospodařovaných pozemků se r. 1695 dobrkovičtí usedlíci dělili na 12 celoláníků, 1 pololáníka a 6 podsedníků. Vrchnosti tehdy odváděli z lánu 3 a 1/4 měřice ovsa, 1 husu, 7 slepic a 119 vajec; kromě toho ještě nařízený, určitý obnos peněz. Faráři do Velkého Ořechova odváděli 14 kop a 15 snopů žita a stejné množství ovsa.
R. 1750 bylo v Dobrkovicích 13 pololáníků, kteří robotovali tři dny v týdnu s dvěma voly a 6 podsedníků - ti robotovali tři dny v týdnu s jedním pěším. V létě robotovali pololáníci navíc s jedním pěším 3 dny a podsedníci s jedním pěším šest dnů.
R. 1910 způsobila škody na polích, loukách i polních cestách povodeň, která vznikla déletrvajícími dešti. Následujícího roku postihla obec velká letní vedra provázená suchem, kdy teplota vzduchu dosahovala ve stínu až 45 °C. Jejich následkem byla místy úplně vypálená tráva, široké trhliny v půdě a uschlé stromy.
V první světové válce 1914-1918 bylo z Dobrkovic povoláno do vojenské služby 72 mužů, z nich 10 ve válce padlo a 6 mužů utrpělo válečná zranění. Obětem války byl r. 1921 postaven v Dobrkovicích pomník.
Značné škody utrpěla obec na konci druhé světové války. Leteckými bombami a granáty bylo r. 1945 poškozeno 24 hospodářských stavení s obytnými budovami, hostinec a škola. Tři poškozené obytné domy bylo nutno zbourat. Dobrkovice byly osvobozeny 1.5.1945.

Dobrkovice jsou nevelká zemědělská obec, v r. 1836 v ní bylo 41 domů. Katastr obce měří 433 ha.

R. 1850 zde žilo 232 obyvatel. Vývoj počtu domů a obyvatel v následujících letech:

 

Rok

Počet domů

Počet obyvatel

Rok

Počet domů

Počet obyvatel

1869

45

223

1930

67

302

1880

53

264

1950

78

342

1890

57

259

1961

75

366

1900

59

294

1970

82

357

1910

63

322

1980

85

329

1921

65

330

1991

84

315

 

Většina obyvatel se živila zemědělstvím a pastevectvím. K r. 1880 se v obci uvádí dvě živnosti, z toho 1 dělník a 3 učni. Nedostatek obživy nutil zchudlé rolníky jezdit ve skupinách na sezónní zemědělské práce do úrodné Hané; r. 1905 se tak živilo 5 rodin. V r. 1907 hledalo práci mimo obec 8 rodin, někteří jezdili za prací do Rakouska.
V r. 1910 byl v obci jeden řemeslník, hostinský a učitel. Po r. 1918 se zvyšoval počet dobrkovických občanů, kteří dojížděli za prací do Zlína.
V r. 1960 bylo v obci 177 dělníků, 98 družstevních a 42 samostatně hospodařících rolníků a dále 45 ostatních zaměstnanců. V r. 1980 odjíždělo z Dobrkovic za prací 136 osob, tj. téměř 80 % ekonomicky aktivního obyvatelstva obce. Podle sociálního složení zde žilo v té době 94 dělníků, 48 zemědělců - členů JZD a 29 zaměstnanců. V r. 1991 bydlelo v Dobrkovicích 169 hospodářsky aktivních obyvatel, z toho 71 dělník, 30 zaměstnanců a 67 zemědělských družstevníků (u jednoho nebylo zaměstnání zjištěno). Do zaměstnání mimo obec vyjíždělo 130 osob, tj. cca 77 %.
Obec si zachovala zemědělský charakter. Z celkového množství 416 ha hospodářské půdy v obci bylo r. 1900 198 ha polí, 169 ha lesů, 32 ha pastvin, 9 ha luk a 8 ha zahrad. Z hospodářských zvířat bylo v obci 26 koní, 169 ks skotu a 118 ks prasat.
Do katastru Dobrkovic zasahoval uherskobrodský velkostatek Josefa Pálffyho dvorem Velký Ořechov a luhačovický velkostatek Aloise Serényiho Sečovským dvorem v Kaňovicích. Oba dvory měli do pozemkové reformy pronajaty bratři Mayové. Při parcelaci uherskobrodského velkostatku r. 1923 dostaly Dobrkovice ode dvora Velký Ořechov 32 ha půdy. V r. 1925 vykoupili společně kaňovičtí a dobrkovičtí občané Sečovský dvůr v Kaňovicích. Občanům z Dobrkovic z něho připadlo 15 ha půdy.
V r. 1930 bylo v Dobrkovicích 64 zemědělských závodů, z nich největší počet mělo výměru od 2 do 5 ha. Obec vlastnila 83,54 ha půdy. Do r. 1949 přibylo v obci dalších 10 zemědělských usedlostí. Porovnání stavu zemědělských závodů podle velikosti v letech 1930 a 1949:

 

Velikost závodů v ha

Počet závodů 1930

Počet závodů 1949

0,10-0,50

3

5

0,50 -1

4

6

1-2

7

11

2-5

28

28

5-10

19

22

10-20

2

1

50-100

1

1

 

Při sčítání hospodářského zvířectva bylo v květnu 1930 v obci napočítáno 21 koní, 187 ks skotu, 274 ks vepřového a 19 koz.
Z ovocného stromoví byly nejvíce rozšířeny švestky. Při velkých mrazech v r. 1929 byla asi polovina z celkového počtu ovocných stromů v obci zničena, 10 % bylo nově vysázeno. Kromě švestek byly r. 1930 v obci hojně zastoupeny jabloně, hrušně, slívy a třešně. V r. 1931 zakoupila obec 90 ha bývalého panského lesa Chlupáč, jehož celková výměra v katastru Dobrkovic činila 120 ha (z něho 30 ha bylo postoupeno sousedním Pašovicím).

V r. 1953 převzala obecní lesy správa státních lesů, lesní hospodářství v Brumově. Od r. 1960 pak Jihomoravské státní lesy, lesní závod Luhačovice.
Jednotné zemědělské družstvo bylo v obci založeno koncem r. 1959. Společně začalo hospodařit od r. 1960 na 207 ha zemědělské půdy, z níž 178 ha tvořila orná půda. JZD mělo v té době 49 členů, spolu s nimi pracovalo v družstvu 12 rodinných příslušníků. V r. 1960 existovalo v obci 7 soukromých zemědělských závodů s celkovou výměrou 40 ha zemědělské půdy, z toho 27 ha orné. V soukromém sektoru pracovalo 18 osob. V r. 1972 se dobrkovické JZD sloučilo s JZD Kaňovice pod názvem JZD Svornost. V r. 1980 se JZD Svornost Kaňovice integrovalo do JZD Mír se sídlem v Březůvkách.

Škola byla v Dobrkovicích postavena r. 1872, předtím byla obec přiškolena k Velkému Ořechovu. Školní budova vznikla adaptací domu čp. 19, zakoupeného obcí od J. Majera. Ve školním roce 1872/ 1873 navštěvovalo školu 56 žáků. Pro nevyhovující stav této školní budovy byla r. 1907 postavena nová škola na pozemku nad vesnicí. Ve školním roce 1907/1908 navštěvovalo školu 60 žáků, r. 1919/1920 to bylo 70 žáků a r. 1949/1950 poklesl stav na 55 žáků. Do r. 1949 byla škola jednotřídní, od r. 1949 byla škola dvojtřídní. Od r. 1946 navštěvovali školu pouze žáci 1.-5. postupného ročníku; starší děti dojížděly do měšťanské školy do Velkého Ořechova. V r. 1975/1976 navštěvovalo školu pouze 21 dětí. V r. 1976 byla proto škola v Dobrkovicích zrušena a obec byla opět přiškolena k Velkému Ořechovu.

Společenský život se soustřeďoval ve Velkém Ořechově. V prvních obecních volbách po vzniku ČSR byly v Dobrkovicích zvoleny dvě nepolitické skupiny - rolníků a domkařů. V dalších volbách od r. 1923 kandidovaly do obecního zastupitelstva dvě politické strany - agrární a lidová, které si v obci udržely větší vliv až do okupace. V r. 1942 byl v obci založen Sbor dobrovolých hasičů.

V r. 1935 byla v Dobrkovicích opravena zvonice, při níž byl menší poškozený zvon z r. 1860 nahrazen větším zvonem. Při příležitosti primice dobrkovického rodáka Vojtěcha Fuglíka byl r. 1947 vysvěcen před domem čp. 27 nový kříž.
Chráněnou kulturní památkou v Dobrkovicích je rozměrná barokní socha sv. Jana Křtitele z r. 1744, jedna z nejkvalitnějších sochařských prací ve zlínském okrese.

Informace byly získány z internetové stránky Luhačovského zálesí:

http://www.luhacovske-zalesi.cz/

Menu

POLICIE ČR - Obvodní oddělení Luhačovice

Uherskobrodská 877,
763 26 Luhačovice
Telefon:
+420 974 666 605

http://www.policie.cz/

zloopluhac@mvcr.cz

www.luhacovskezalesi.cz

portal.gov.cz

www.moravskyregion.cz

www.mestaobce.cz

http://www.mestozlin.cz/page/1617.neprehlednete/

Vyhledat v textu

18. 8. Helena

Zítra: Ludvík

Novinky

Rychlý vyhledávač autobusového spojení

Vyhledá spoj, který v příštích 3 hodinách projede vybranou zastávkou.

http://m.zlin.mpvnet.cz/

mapka_cr.gif

Návštěvnost stránek

172607
Tipy, připomínky a články ke zveřejnění můžete posílat na e-mail: dobrkovice@volny.cz