K derby na Velký Ořechov jsme přijeli bez zraněné ikony dobrkovického fotbalu - Ivara Máti, který zatím nerozchodil zranění z minulého zápasu. Domácí nažhaveni úspěšným vstupem do jara nás zastrašovali už před výkopem svým válečným pomalováním obličejů a početnou (asi sedmihlavou) skupinkou bubeníků.
Utkání rozhodoval zkušený sudí Vyoral, ale nedá se říct, že by zapadl do pěkného fotbalového odpoledne. Zbytečně kouskoval hru a některé jeho výroky nechápali ani hráči ani diváci na obou stranách.
Vstup do zápasu byl velmi opatrný a jediným vzruchem byla neuznaná branka našeho snajpra Miry Mudráka na 0:1 pro domnělý ofsajd. Toto postavení mimo hru viděl pouze hlavní sudí. Domácí pomezní nic nesignalizoval. Další momenty okořenil podnapilý divák, který se dokutálel do hřiště a odmítal jej opustit. Byl doslova odnesen pořadateli a hrálo se dál.
Domácí spálili nadějné šance a udeřilo tak na druhé straně. Mira Novosad odvážně prokličkoval z vlastní poloviny hřiště před šestnáctku Ořechova, naservíroval míč Mudrákovi, který zkušeně umístil míč k tyčce a tentokrát už gól uznán byl. Vedení 0:1 jsme drželi jen chvilku. Nedůslednost naší obrany potrestali domácí vyrovnáním. Do šaten se tak odcházelo za stavu 1:1.
V druhém poločase se opět hrál svižný fotbal se šancemi na obou stranách. Naše vedení 1:2 i 2:3 dokázali domácí však vždy srovnat. Důraz ve vápně soupeře projevil nejprve Roman Fuglík, který otevřel skóre druhého poločasu. Nedůraz ve vápně, hrubka v defenzivě a zbytečná ztráta míče znamenaly srovnání skóre. S chutí hrající Mudrák se pak krásně trefil z přímého kopu a dobrkovickým bylo opět veseleji. Ne však nadlouho. Zranění kotníku Dana Fuglíka nás přinutilo vystřídat a vzápětí jsme inkasovali třetí branku - 3:3. Do konce bylo ještě více než dvacet minut a obě mužstva se snažila strhout vítězství na svou stranu. Několik příležitostí měli hráči především z trestných kopů na hranici šestnáctky, ale buď nemířili přesně nebo nedali svým střelám patřičný důraz.
A když už Dobrkovice vstřelily gól - nebyl uznán pro pochybnosti, zda přešel brankovou čáru. Škoda - rána Romana Fuglíka byla výstavní a všichni hosté (včetně lajnového rozhodčího) se dušovali, že branka měla platit.
I tak jsme zanechali v ořechovské Sokol aréně dobrý dojem, diváky potěšili spoustou gólů a stále držíme jarní neporazitelnost.
Snad už ale prolomíme smůlu se zraněními, protože se nám po Rosťovi Luxovi a Ivaru Maťovi zranil další člen základní jedenáctky - Danek Fuglík. Všem přejeme brzké uzdravení, abychom je mohli co nejdříve povzbuzovat opět na trávníku!