Mše svatá za obec Dobrkovice

Ve středu dne 27.12. 2006 byla sloužena mše svatá za obec Dobrkovice. Před mší proběhla vánoční besídka, na které zpívaly koledy a recitovaly děti z naší obce:

Jan Kašný, David Kašný, Daniel Kašný, Jan Suchánek, Radim Liška, Aneta Důbravová, Michaela Juříková, Veronika Fojtáchová, Jana Siudová, Markéta Suchánková a na kytaru je doprovázel pan Miroslav Suchánek.

Poté paní Libuše Kašná přečetla tento vánoční příběh:

Německý básník Rilke bydlel jistý čas v Paříži. Každý den, když chodil na univerzitu se svou francouzskou přítelkyní, procházel jednu velmi rušnou ulici.

Na jednom rohu této ulice vídal pokaždé žebračku, která prosila chodce o almužnu. Žena seděla bez hnutí jako socha vždycky na stejném místě s rukou nataženou a očima sklopenýma k zemi.

Rilke jí nikdy nic nedal, zatímco jeho společnice ji pokaždé nějakým penízem obdarovala.

Mladé Francouzce to bylo divné, a tak se básníka jednou zeptala: ,,Proč té chudince nikdy nic nedáš?“

,,Měli bychom obdarovávat srdce, ne ruce,“ odpověděl básník.

Dalšího dne přišel Rilke s nádhernou, čerstvě rozvitou růží. Vložil ji žebračce do ruky a chtěl odejít.

A tu se stalo něco neočekávaného. Žebračka zvedla oči, pohlédla na básníka, namáhavě se zvedla ze země, uchopila jeho ruku a políbila ji. Růži přitiskla na prsa a pomalu odcházela.

Celý týden ji nikdo neviděl, ale za osm dní znovu seděla na svém obvyklém rohu ulice. Tiše a bez hnutí jako vždycky.

,,Z čeho žila po celou tu dobu, kdy nic nedostávala?“ ptala se francouzská dívka.

,,Z růže,“ odpověděl básník.

Tímto končí příběh a protože si myslíme, že všichni po takové růži toužíme, rádi bychom Vám tento symbol předali.

Nejdůležitější však zůstává očím neviditelné a takovou neviditelnou růži chce vložit do našich srdcí sám Bůh.

Všichni přítomní dostali červenou růži a děti slaměného andělíčka.

Děkujeme paní Marii Juříkové za přípravu příjemného večera plného klidné vánoční atmosféry.